neděle 2. října 2016

To jsme my - královny Hurásketche pro měsíce říjen, listopad a prosinec 2016

Fidula a Gwen

Fidula 

O tom, že existuje scrapbook jsem se dočetla v létě 2010 v jednom časopise pro ženy. Ihned  mě to nadchlo, protože spojoval nejen tvoření, lepení, kreslení... a všechny možné ruční práce, které mě do té doby bavily, ale i fotografování, které je dalším z mých koníčků. Ihned jsem začala shánět informace na internetu, zkoušela dělat stránky a nakupovat různé nezbytnosti. Až na jaře 2011 jsem se osmělila a svoji stránku poslala do jedné ze soutěží a světe div se, já tehdy jako úplný nováček a začátečnice mezi těmi všemi scrapařskými esy zvítězila. To mi dodalo odvahy, pořádně mě to nakoplo a já scrapbooku úplně propadla. Nakoupila jsem spoustu zbytečností, než jsem zjistila, že si vystačím jen s krásnými papíry, skvělými fotkami, ostrými nůžkami, nadšením a nápadem. Jen výjimečně z donucení udělám přání a jako dárek minialbum, jinak je mou doménou třicítková stránka. Postupem doby přes zkoušení různých stylů mi nejvíc vyhovuje jednoduchá kompozice, čisté stránky, které dají vyniknout krásné fotce, minimum zdobení, vtipné a nápadité detaily. Mám ráda, když stránka nepostrádá příběh a vtip. A protože se téměř nepřetržitě pohybuji mezi lidmi, kamarády, koňmi a psy, o vtipné příběhy a krásné fotky snad nikdy nebude nouze.







Gwen

Přiznávám, že mě výběr mezi královny hodně překvapil, protože scrapbookingu se věnuju jen něco přes rok. Zatím jsem stále ještě ve fázi, kdy zkouším různé techniky a pomalu se propracovávám ke svému vlastnímu stylu. Můj první větší projekt byl loňský kalendářový maraton. Líbí se mi tvoření podle sketchů, které spíš než jako předlohu, beru jako inspiraci a výzvu. Moje stránky vznikají spíš intuitivně, dopředu plánuju jen barevnost a základní kompozici. Všechny ostatní nápady přicházejí až v průběhu tvoření, mnohdy i stylem "však ono to nějak dopadne".
Mezi mé největší záliby ale patří cestování a fotografie, takže nejvíc času věnuju tvoření a zdobení svého cestovního deníku.











1 komentář: